Dva projekty Ústavu ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče získaly podporu AZV ČR
Dva velké úspěchy zaznamenala naše fakulta při vyhlášení výsledků jednostupňové veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na léta 2024–2027 o účelovou podporu Ministerstva zdravotnictví ČR na řešení projektů zdravotnického výzkumu a vývoje. Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky totiž podpořila dva projekty, které přihlásily týmy Ústavu ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče. Jedná se o projekt „Zdravotní gramotnost vybrané dětské populace v oblasti prevence infekčních onemocnění – možnosti působení sester v primární péči“ a projekt „Srovnání limitované a komplexní ablace pomocí ablace pulzním elektrickým polem u pacientů s perzistující fibrilací síní (studie PIVCO)“.
První projekt věnovaný zdravotní gramotnosti u dětí potrvá 44 měsíců, a to od 1. května 2024 do 31. prosince 2027. Tvoří ho dvě studie: první z nich bude zaměřená na správnou techniku hygieny rukou u dětí ve věku 5 až 8 let (jako prevence infekčních onemocnění šířených kontaktní formou) a druhá studie bude zaměřena na správnou techniku čištění zubů u dětí (prevence šíření zubního kazu). Cílovou skupinou budou děti předškolního a mladšího školního věku (5 až 8 let).
Podle výzkumů je dítě přibližně kolem 7. roku věku už schopno postupně přebírat základní zodpovědnost za sebeobsluhu, hygienickou péči i denní režim. Zdravotně gramotné dítě by si tedy v tomto období již mělo plně uvědomovat, že o zdraví je třeba pečovat, protože není samozřejmé. „U předškolních i školních dětí je zdravotní gramotnost vnímána jako priorita nezbytná pro podporu jejich zdraví, rozvoj hygienických návyků, výživy i chování,“ vysvětlila hlavní řešitelka doc. Ing. Iva Brabcová, Ph.D. Upřesnila, že dle MZČR (2020) však má téměř pětina českých dětí ve věku 13–15 let nízkou úroveň zdravotní gramotnosti. Jak dokládají data z roku 2012–2020 vztahující se k počtu pacientů léčených pro infekční onemocnění, v případě dětských pacientů (tj. ve věku 0–19 let) za dané období došlo k výraznému nárůstu, a to z 23 242 v roce 2013 na 47 364 v roce 2020 (ÚZIS ČR, 2021). Za „infekční“ onemocnění lze považovat i zubní kaz, neboť jej způsobují kyseliny z bakterií. WHO (2022) poukazuje na to, že více než jedna třetina světové populace trpí neléčeným zubním kazem. Zároveň zubní kaz řadí k nejčastějším chronickým onemocněním u dětí.
Druhý projekt má název Srovnání limitované a komplexní ablace pomocí energie pulzního elektrického pole u pacientů s perzistující fibrilací síní (akronym pro tuto studii je „PIVCO“). Hlavním řešitelem je prof. MUDr. Mgr. Alan Bulava, Ph.D. Řešení projektu začne také letos a je plánováno na tři roky. Jedná se o multicentrickou prospektivní randomizovanou studii a na projektu budou spolupracovat ZSF JU, Nemocnice České Budějovice, a.s., FN Olomouc, LF UP Olomouc a IKEM. Mgr. Iva Šafaříková, Ph.D., upřesnila, že hlavním tématem studie je léčba jedné z nejčastějších poruch srdečního rytmu – fibrilace síní (FS). Tato arytmie je spojena s vyšší úmrtností, s vyšší pravděpodobností vzniku srdečního selhání, cévní mozkové příhody a mj. také např. časného nástupu demence.
Základní metodou operační léčby FS je tzv. elektrická izolace plicních žil, které přivádějí okysličenou krev do levé srdeční síně. V posledním roce se namísto dříve používané radiofrekvenční energie k tomuto účelu používá nový druh energie, tzv. elektroporace (PFA), což je metoda, která se ukazuje jako bezpečnější, účinnější a rychlejší. Spočívá v aplikaci ultrakrátkých elektrických impulzů o napětí až 2000 V. Tato nově používaná metoda navíc dovoluje ablací skutečně dokončit všechny započaté ablační linie v levé síni. Studie PIVCO bude srovnávat limitovaný přístup v léčbě FS (tj. prostou izolaci plicních žil) oproti daleko rozsáhlejší ablaci, která bude zahrnovat např. i elektrickou izolaci zadní stěny levé síně a další léze, což bylo doposud pomocí radiofrekvenční energie velmi obtížné.
Podobná studie nebyla dosud ve světě provedena ani naplánována a její jedinečnost spočívá v tom, že pokud se prokáže superiorita jednoho, či druhého přístupu, může tato studie výrazně přispět ke stanovení optimální strategie léčby u pacientů s přetrvávající formou této arytmie. Výsledkem pak bude méně recidiv FS a tedy menší potřeba další léčby pacientů, jejichž kvalita života se tím významně zlepší a přinese to i úsporu nákladů pro zdravotní systém.
