Příprava a úprava databází pro společný článek v impaktovaném časopise, diskuse o migrační politice v zemích střední a východní Evropy, tematika romské komunity v ČR, debaty o životní úrovni ekonomických migrantů v České republice, o zdravotní péči o migranty a další témata řeší v těchto dnech při svém pracovním pobytu v jižních Čechách doc. MUDr. Kvetoslava Rimárová, CSc., z Lékařské fakulty/ Ústavu veřejného zdravotnictví a hygieny Univerzity Pavla Josefa Šafárika v Košicích. Už více než deset let spolupracuje s naší fakultou, kde průběžně nachází řadu podnětů k další spolupráci a několikrát zde také vedla výuku studentů. Aktuálně rozebírá s ředitelkou z Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU doc. Mgr. et Mgr. Jitka Vackovou, Ph.D., zejména sociální determinanty zdraví u různých skupin obyvatel i migrantů. Doc. Rimárová působí v Košicích, takže má bohaté zkušenosti s formami integrace Romů i jejich sociálním vyloučením, významem komunitní práce a zapojením krajů i obcí do řešení této problematiky. Zajímá ji život Romů v České republice, jejich zdraví, vzdělání, zaměstnanost či úroveň bydlení – pro její vědeckou práci je důležitá možnost porovnat situaci v České republice i na Slovensku. Obě země řeší řadu věcí podobně, ale v lecčems se mohou navzájem inspirovat.
„S docentkou Rimárovou se známe už od roku 2011. Seznámily jsme se v Barceloně v rámci projektu COST zaměřeného na sociální sociální determinanty zdraví cizinců a Romů a postupně jsme navázaly užší spolupráci v této problematice. Nyní jsme dokončily jednu publikaci pro impaktovaný časopis a připravujeme další, přemýšlíme také nad tématy dalších možných projektů,“ shrnula doc. Vacková. Nosnými tématy jsou například podpora a ochrana zdraví v romských komunitách a problematika zdraví a úhrad zdravotní péče ve skupinách migrantů. Během svého pobytu navštíví doc. Rimárová také romské komunity v Jihočeském kraji a zaměří se na porovnání kurikul v nelékařských oborech.
Velmi aktuální otázkou, v níž mají obě země mnoho ke zkoumání, je migrace z Ukrajiny a ostatních států, které nejsou členy Evropské unie. Přesun obyvatel z východu na západ už je patrný dlouhou dobu, a to zejména kvůli lepší práci a vyšším výdělkům. Letos ovšem příliv uprchlíků významně poznamenala válka na Ukrajině. Po vypuknutí válečného konfliktu uprchlo do našich zemí mnoho matek s dětmi, což je zcela odlišná situace, neboť dosud mezi imigranty převažovali muži. Doc. Rimárová v příchodu dětí spatřuje velkou naději. „Lidé z Ukrajiny jsou nám v mnohých ohledech bližší než ti, kteří míří do Evropy ze vzdálenějších zemí. Jak etnicky, kulturně či nábožensky, tak i z hlediska svého vzdělání, protože je mezi nimi mnoho vysokoškoláků,“ uvedla. Bohužel jejich integraci brzdí velice náročná procedura nostrifikace, což je velký problém, který je třeba urychleně řešit.
Pro Ústav sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU jsou to významné otázky, které zkoumá v novém projektu financovaném GAJU. Je zaměřený právě na integraci migrantů z Ukrajiny, Ruska a Vietnamu a podílejí se na něm studenti magisterského programu a doktorandi. „Samozřejmě jsme loni nevěděli, že nastane válka na Ukrajině a přinese tolik změn do našich životů. Budeme mít v projektu obě dvě skupiny, tedy jak ty, kteří k nám přišli dříve na různě dlouhé období z ekonomických důvody, tak ty, kteří přišli po vypuknutí války. Každopádně se téma ukázalo jako vysoce aktuální,“ zdůraznila doc. Vacková.
