Projekty

AZV reg. č. NV18-09-00151: Vliv znečištěného ovzduší na nemocnost dětí (2018 – 2021)

(hl. řešitel: MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc.)

V předchozí studii (GA ČR 13-13458S) byly u novorozenců z Karviné při srovnání s novorozenci z Českých Budějovic (ČB) pozorovány změny v expresi genů ovlivňujících imunitu a vývoj mozku. Proto budou tyto děti dále sledovány. U dětí ve věku 5 let z okresů ČB a Karviná budou pediatry vyplněny dotazníky o nemocnosti dětí ve věku 3-5 let. U dětí bude zajištěno psychologické vyšetření. Od každého dítěte bude získán vzorek moči. V moči budou stanoveny polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Bude analyzován vztah mezi nemocností dětí a výsledky stanovení biomarkerů při narození. Výsledkem výzkumu by měla být informace, zda změny v expresi genů ovlivňujících imunitu zvyšují nemocnost dětí, a zda změny v expresi genů ovlivňujících vývoj mozku ovlivňují jejich psychický vývoj. Druhou kohortou jsou děti narozené v okrese ČB a Most, u kterých byla při narození provedena stejná vyšetření. Pediatry budou vyplněny dotazníky o nemocnosti dětí do věku 2 let a matkami dotazník o dítěti. Výsledkem bude informace, zda zátěž znečištěným ovzduším v předchozích desetiletích ovlivňuje nemocnost dětí.

AZV reg. č. NV19-09-00199: Komplexní prevence a interdisciplinární péče o jedince s cévní mozkovou příhodou (2019 – 2022)

(hl. řešitel: Mgr. Lenka Šedová, Ph.D.)

Předložený projekt se zaměřuje na zhodnocení a zlepšení kvality života pacientů po CMP. Našim záměrem bude zhodnotit kvalitu života a její aspekty u pacientů po CMP. Ucelený pohled na problematiku následné (komunitní) péče o nemocné o pacienty po CMP přinese šetření zaměřené na sestry v komunitní praxi. Kromě toho se zaměříme na hodnocení zdravotní gramotnosti u široké veřejnosti ve vztahu ke vzniku CMP. Všechny tři vzorky respondentů (pacienti po CMP, sestry v komunitní péči i laická veřejnost budou reprezentativní. K hodnocení kvality života a jejich aspektů bude využito baterie standardizovaných nástrojů – SF 36, Mini Mental State Exam, Rankinova škála následků CMP, Beckova stupnice pro hodnocení deprese. Na základě získaných informací kvantitativní fáze bude sestaven algoritmus kompetencí nelékařských profesí v komunitní praxi. Tento algoritmus bude ověřen experimentálním přístupem za využití akčního výzkumu. Smyslem této nefarmakologické intervence bude ověřit význam těchto postupů na kvalitu života pacientů.

AZV reg. č. NV19-02-00046: Sekvenční hybridní ablace versus samostatný chirurgický CryoMAZE v léčbě fibrilace síní (studie SurHyb): multicentrická randomizovaná kontrolovaná studie (2019 – 2022)

(hl. řešitel: prof. MUDr. Mgr. Alan Bulava, Ph.D.)

Perzistující fibrilace síní (PeFS) je u pacientů se strukturálním srdečním onemocněním podstupujících kardiochirurgický zákrok běžná. Konkomitantní chirurgická CryoMAZE procedura se jeví jako efektivní léčba, výsledky však kolísají. Sekvenční hybridní přístup spočívající v kombinaci CryoMAZE následované radiofrekvenční katétrovou ablací (RFA) může dosáhnout velké úspěšnosti, nicméně randomizované práce na toto téma chybějí. Projekt SurHyb je prospektivní, multicentrickou, randomizovanou, otevřenou studií. Pacienti s PeFS budou randomizováni na samotnou CryoMAZE proceduru a na CryoMAZE následovanou RFA. Celkem bude v 5 centrech randomizováno 250 pacientů. Primárním cílem je absence arytmie bez užívání antiarytmických léků, což bude hodnoceno implantabilními EKG Holtery. Primárním kompozitním klinickým cílem je úmrtí z kardiovaskulárních příčin anebo hospitalizace. Hodnoceny budou i další předem určené sekundární cíle. Projekt SurHyb představuje první randomizovanou studii u pacientů s PeFS porovnávající samotnou CryoMAZE proceduru s hybridním sekvenčním přístupem.

AZV reg. č. NU20-09-00257: Bezpečnost podávání léků sestrou na vybraných lůžkových odděleních nemocnic (2020 – 2023)

(hl. řešitel: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.)

Hlavním cílem projektu je vyhodnotit bezpečnost podávání léčiv sestrou, identifikovat rizikové oblasti medikačního procesu na vybraných lůžkových odděleních českých nemocnic. V rámci prospektivní, multicentrické observačně intervenční studie bude stanoven počet lékových pochybení při podávání léků sestrou, navrženy a do praxe implementovány preventivně nápravné intervence. Zároveň bude sledována dlouhodobá udržitelnost a efektivita těchto intervencí. Během tří observací bude sledováno přibližně 21 000 podání léků. V rámci sociologického šetření bude osloven reprezentativní vzorek sester České republiky (cca 1200). Jeho cílem bude vyhodnotit nejčastější příčiny pochybení v oblasti podávání léčiv sestrami. Důvody úspěšnosti či selhání zavedených intervencí na spolupracujících pracovištích vybraných nemocnic budou sledovány formou dotazníkového šetření provedeného před a po realizaci intervencí u 100 sester a 300 pacientů.

AZV reg. č. NU21-09-00300: Role sestry a péče o ni v době pandemie (2021 – 2024)

(hl. řešitel: Mgr. Ivana Chloubová, Ph.D.)

Sestry tvoří největší počet zdravotníků ve všech systémech zdravotní péče. Při zvládání pandemie jsou sestry nejdůležitějším a patrně nejvíce zatěžovaným článkem v systému zdravotní péče. S ohledem na současnou situaci lze posílení komunitní péče považovat za zcela zásadní. Tato sféra obsahuje velký potenciál i ve formě všeobecných sester, mezi jejichž kompetence kromě přímého poskytování ošetřovatelské péče patří i edukace. S ohledem na vědecko-technický pokrok se nabízí možnost řešení ve virtuálním prostředí, které by propojovalo pacienty se sestrou a umožňovalo by efektivnější komunikaci a edukaci. Edukační videa a online vzdělávací programy však nejsou vytvořeny. Vytvoření systému, např. formou online prostředí by umožňovalo efektivnější komunikaci s pacienty, v rámci které může sestra lépe vést pacienty k prevenci a ke správnému chování v konkrétních situacích. Toto prostředí by mohlo poskytnout větší prostor pro řešení dotazů pacientů odkudkoliv a kdykoliv dle možností sestry a dle vzniklé situace, ať už se bude jednat o epidemii či pandemii. Hlavním cílem projektu je popsat roli sestry v období epidemie/pandemie v systému zdravotní péče, tj. z pohledu sester, lékařů a pacientů v provozech s vysokým rizikem expozice, s nízkým rizikem expozice a v primární péči; smyslem bude také objasnit faktory, ovlivňující pracovní činnost sestry a vytvořit virtuální online prostředí pro sestry i pacienty. Sestrám toto prostředí poskytne možnost získání nových poznatků spojených s epidemickou/pandemickou situací. U sester v primární péči půjde o vytvoření virtuálního online prostředí/poradny vedené sestrou, která bude sloužit k podpoře managementu epidemických/pandemických, chronických a civilizačních onemocnění. Výzkumná strategie bude smíšená, založená na kombinaci kvalitativně-kvantitativních technik. Výzkumný soubor bude konstruován jako reprezentativní, formou náhodného výběru pomoci kvót. Půjde o výběrový soubor 1200 sester, 1200 lékařů a 1800 dospělé populace.

GA ČR č. 20-09470S: Zdravotní systém první Československé republiky v kontextu národnostního a sociálního složení – centrum vs. periferie (2020 – 2022)

 (hl. řešitel: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.)

Cílem navrhovaného projektu je připravit ucelenou monografii o zdravotní péči v první Československé republice. V průběhu výzkumu budou detailně analyzovány zdravotní politika státu a financování zajištění zdravotní péče obyvatelům centrálních i periferních regionů všech částí republiky: Čechy, Morava a Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Zdravotně-sociální politika státu bude sledována s ohledem na jeho pestrobarevné národnostní složení, přičemž z hlediska otázky celoplošného pokrytí adekvátní kulturně a jazykově diferenciované zdravotní péče nebudou sledovány jen jazykové potřeby klasických národnostních skupin, ale i specifické kulturně-diferencované potřeby židovské komunity, řecko-katolických a pravoslavných Rusínů z východního Slovenska a Podkarpatské Rusi a Romů, žijících zejména ve východní polovině republiky, jakožto komunity sociálně vyloučené a jazykově smíšené. Stranou pozornosti v těchto souvislostech nezůstane ani koncepce školské politiky státu v oblasti vzdělávání, především zdravotnického personálu.

TAČR č. TL01000032: Model péče o seniory v pobytových zařízeních v konceptu třístupňového bydlení (2018 - 2020)

(hl. řešitel: Doc. PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph.D.)

Tento projekt se zaměřuje na analýzu nových trendů a příkladů dobré praxe v péče o seniory v pobytových zařízeních s ohledem na zapojení multidisciplinárního týmu do péče. Stěžejním přínosem projektu je vytvoření nového modelu péče o seniory v pobytových zařízeních v konceptu třístupňového bydlení s ohledem na níže uvedené principy – tedy otevřenost (propojení s komunitou), mezigenerační solidaritu, aktivní stárnutí, komplexnost a multidisciplinaritu. Motivací k realizaci je existence prokazatelné poptávky pro expertní řešení této problematiky u měst a obcí v České republice. Typický uživatel výsledků výzkumu je obec/město, které bude realizovat tento model bydlení. Hlavním cílem projektu je identifikovat moderní trendy péče a příklady dobré praxe v péči o seniory v pobytových zařízeních, a využít je k vytvoření modelu péče v konceptu třístupňového bydlení pro seniory s důrazem na propojení s komunitou a s ohledem na mezigenerační solidaritu.

SOUHRNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA PROJEKTU

TAČR č. TL02000187: Standardizace testu Woodcock-Johnson IV pro populaci romských dětí (2019 - 2021)

(hl. řešitel: Doc. PhDr. et Bc. Alena Kajanová, Ph.D.)

Cílem projektu je analyzovat diagnostické možnosti a vytvořit dílčí normy inteligenčního testu Woodcock-Johnson IV pro populaci romských dětí v České republice, a to na vzorku 400 romských žáků mladšího školního věku (7-8 let, 10-11 let). Zároveň bude zpracována psychometrická analýza testu u této skupiny, budou uskutečněny rozdílové analýzy oproti majoritní populaci na úrovni položek a identifikován vztah ve výkonu inteligenčního testu s dalšími výsledky škály posuzující sociální znevýhodnění a vybraným testem školních dovedností. V průběhu realizace grantového projektu bude zároveň vytvořeno metodické doporučení diagnostiky romských dětí testem, což spolu s ostatními výstupy pomůže zpřesnit výsledky psychologické diagnostiky WJ IV u minoritních a znevýhodněných skupin dětí.

TA ČR č. TL03000518: Podpora neformálních pečovatelů v Jihočeském kraji prostřednictvím audiovizuálních prostředků včetně virtuální reality (2020 – 2023)

(hl. řešitel: doc. Ing. Iva Brabcová Ph.D.)

Cílem projektu je poskytnout psychosociální podporu a pomoc neformálním pečovatelům v Jihočeském kraji prostřednictvím multidisciplinárního přístupu za využití odborného poradenství (sociálně právní, péče o blízkou osobu a prevence syndromu vyhoření, zdravý životní styl), audiovizuálních prostředků a vytvořeného a ověřeného prostředí virtuální reality. Design empirického šetření u neformálních pečovatelů tvoří kvalitativní postupy (hloubkové rozhovory, focus groups). Výstupem projektu bude návrh konceptu podpory a pomoci pro neformální pečovatele na regionální úrovni v Jihočeském kraji s možností využití v jiných krajích.

TA ČR č. TL05000144: Kvalita a udržitelnost programů dárcovství částí těla v ČR (2021 – 2023)

 (hl. řešitel: doc. PhDr. Ing. Hana Konečná Ph.D.)

Medicína je velmi závislá na využití částí těla jiného člověka, nárůst je exponenciální. Etickými i legislativním principem je solidarita, altruismus a ve většině případů anonymita. Cílem projektu je: 1. Popsat a srovnat: sociodemografické charakteristiky živých dárců různých dárcovských programů v různých regionech ČR, náročnost jednotlivých dárcovských procedur a kompenzace za dárcovství. 2. Identifikovat psychosociální a trestněprávní problémy. Na základě výsledků empirického šetření navrhnout strategii získávání dárců, formulovat guideline pro výpočet kompenzací dárcům, formulovat doporučení pro informované souhlasy dárců i příjemců, formulovat doporučení pro práci odborníků z medicínské, psychosociální i právní oblasti.

Výstupy

• Náročnost dárcovských procedur pro živé dárce částí těla: Dílčí výstup výzkumného projektu
• KOMPENZACE ZA DÁRCOVSTVÍ ČÁSTÍ TĚLA V ČR – ANALÝZA STAVU
• Psychosociální a etické principy pro legislativu
• Přehled situace dárcovství částí těla v EU s důrazem na sousední země
• V4 DOPORUČENÍ ZPŮSOBU KOMPENZOVÁNÍ V SOUVISLOSTI S DÁRCOVSTVÍM LÁTEK LIDSKÉHO PŮVODU
• Etický posudek na reklamy shánějící dárce částí těla
• Přehled sociodemografických charakteristik dárců jednotlivých dárcovských skupin
• V5 strategie získávání živých dárců částí těla– Návrh principů

INTER-COST č. LTC18066: Sociální vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí v ČR (2018 - 2021)

(hl. řešitel: PhDr. Lenka Motlová, Ph.D.)

Hlavním cílem projektu je zmapovat vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí v České republice. V rámci tohoto cíle je nezbytné zjistit, jaké formy, příčiny a důsledky má vyloučení u této cílové skupiny a jak je možné jej v rámci jednotlivých krajů v ČR řešit. Příčiny, formy a důsledky sociální exkluze jsou zjišťovány v rámci prostorového, ekonomického, kulturního, sociálního, politického a symbolického. Výstupem projektu je deskripce sociálního vyloučení seniorů 65+ žijících v České republice a v návaznosti na to i navržená strategie pro překonání sociálního vyloučení u seniorské populace žijících v domácím prostředí.

GAJU č. GAJU 052/2019/S Vacková: Vybrané aspekty managementu sociální práce (2019 - 2021)

(hl. řešitel: Doc. Mgr. et Mgr. Jitka Vacková, Ph.D.)

Cílem projektu je zmapovat management sociální práce v Jihočeském kraji (ve smyslu kvalitativní i kvantitativní výzkumné strategie). V rámci tohoto cíle jsou zjišťovány vybrané aspekty managementu sociální práce aplikovaného v organizacích poskytujících sociální služby. Jedná se zejména o: projektové řízení, kulturu organizací, profil manažera, strategické řízení, řízení lidských zdrojů a pracovní podmínky sociálních pracovníků.

GA JU č. 046/2021/S: Kulturní kompetence sester v klinickém a komunitním ošetřovatelství (2021 – 2023)

(hl. řešitel: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.)

V současném světě, kde je fenomén globalizace a migrace, se čím dál tím častěji setkáváme s transkulturním ošetřovatelstvím, díky čemuž se zvyšují nároky na ošetřovatelskou péči i v rovině kulturní gramotnosti. Podobně jako v nemocniční sféře se i v komunitní péči sestry setkávají s lidmi z různých etnik a rasových skupin. V současném světě, kde je fenomén globalizace a migrace, se čím dál tím častěji setkáváme s transkulturním ošetřovatelstvím, díky čemuž se zvyšují nároky na ošetřovatelskou péči i v rovině kulturní gramotnosti. Kulturní kompetence zdravotníků, konkrétně v oblasti paliativní a pediatrické péče, stejně tak jako v klinické a komunitní sféře, budou předmětem zkoumání projektu a výsledky výzkumu budou využity ke zkvalitnění kulturních kompetencí sester jak v klinické, tak i komunitní péči.

Projekt ESF č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_028/0006192: Rozvoj JU – kapacity pro VaV. HR Award (2018 - 2021)

(metodik expert za ZSF JU: Doc. Mgr. et Mgr. Jitka Vacková, Ph.D.)

Jihočeská univerzita se v souladu se svým Dlouhodobým záměrem na období 2016 - 2020 v prosinci 2017 přihlásila k principům zakotveným v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro nábor výzkumných pracovníků. Tím se jako jedna z prvních institucí v České republice chtěla připojit k více než 400 oceněným univerzitám v Evropě. Cílem je získání certifikátu HR Award, který uděluje Evropská komise výzkumným institucím, které implementují strategii HRS4R (The Human Resources Strategy for Researchers) vycházející právě z těchto principů. Hlavním přínosem implementace HRS4R je zabezpečit, aby vztah mezi Jihočeskou univerzitou v pozici zaměstnavatele a jejími zaměstnanci na pozici výzkumných pracovníků přispěl k úspěšné práci při vytváření, přenosu, sdílení a šíření vědomostí a technologického rozvoje a k rozvoji kariéry výzkumných pracovníků.