Studentky Laboratorní diagnostiky a Porodní asistence darovaly krev

Studentky programů Laboratorní diagnostika a Porodní asistence se na základě přednášky o dárcovství krve a kostní dřeně, která se nedávno konala na ZSF JU, rozhodly stát dárkyněmi krve a některé i kostní dřeně. V minulém a tomto týdnu se s vyučující Mgr. Pavlou Moudrou z Ústavu laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví vypravily do Stanice dárců krve v českobudějovické nemocnici, kde nejdřív absolvovaly vstupní vyšetření a ty, které splnily všechny předpoklady pro aktuální darování krve, poté šly do odběrové místnosti.  

Ze studijního programu Laboratorní diagnostika v úterý darovaly krev Adriana Krejčíčková a Kateřina Drábová, přičemž Adriana vstoupila také do registru dárců kostní dřeně, stejně jako Klára Kopecká. Rozhodnuta darovat krev je také Eva Haisová, která půjde na odběr později. O dárcovství se zajímala už dříve, krev chodíval dávat i její dědeček. „Na přednášce jsem si ujasnila, co jsem potřebovala vědět, a utvrdila se v rozhodnutí,“ vysvětlila s tím, že její přítel už se zapsal do registru dárců kostní dřeně. Její spolužačka Kateřina Drábová nyní poprvé darovala krev – má skupinu A+, která je velmi potřebná. „Kromě toho, že v tom vidím velký smysl, jsem to brala i jako výzvu překonat svůj strach z jehel,“ řekla po odběru s úlevou. Týden předtím přišly do centra studentky druhého ročníku Porodní asistence, a to Adriana Belušková, Agáta Dopitová, Michaela Mácová a Petra Mašková. Dárkyněmi se staly rovnou tři z nich a další studentka je rozhodnuta se vrátit, jakmile u ní pominou aktuální překážky v darování krve.

Laborantka Adéla Holceplová, která v dárcovském centru pracuje a účastnila se i přednášky na fakultě, potvrdila vděčnost za každého dárce. „Potřebujeme hlavně mladé a zdravé lidi, abychom měli co největší základnu dárců. Jako laborantka sloužím na krevní bance a když se sejde několik nehod najednou, může se stát, že v danou chvíli sklad vybereme. Proto ho stále potřebujeme doplňovat,“ vysvětlila. Pro dárce krve není povinnost chodit pravidelně, stačí třeba jen jednou ročně. Důležité je, aby byl připraven zareagovat operativně, když v bance krev jeho skupiny schází. Stává se to například v létě kvůli dovoleným, kdy dárců ubývá i proto, že pro některé země platí po návratu karanténní doba.

Transfúzní oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., je jedním z regionálních pracovišť Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD). Rozhodnutí zapsat se do tohoto registru je volbou, kterou je nutné si předem velmi zodpovědně zvážit. „To vůbec není o kvantitě, protože člověk jde do toho s určitým morálním závazkem. Potřebuje tedy čas si to pořádně promyslet, zeptat se na vše potřebné a přijít k nám pak už rozhodnutý,“ doplnila Adéla Holceplová s tím, že takoví dárci jsou pak v případě potřeby už dobře dohledatelní. Nejhorší však je, když někdo do registru vstoupí, ale pak si to rozmyslí a darovat nechce – na výzvu nereaguje, čímž může ohrozit někoho na životě. Laborantka věří, že další mladí lidé k rozhodnutí ještě dozrají a přijdou později. Řadu nových dárců inspiroval k tomuto skutku nedávný seriál Smysl pro tumor, díky němuž pochopili, že mají-li šanci zachránit někomu život, neexistuje žádný důvod se o to nepokusit.