Vědecká konference na téma Dějiny zdravotnictví první Československé republiky se konala s mezinárodní účastí

Nový a velmi inspirativní pohled na zdravotnictví přinesla vědecká konference s mezinárodní účastí, která z mnoha úhlů pohledu představila téma Dějiny zdravotnictví první Československé republiky interdisciplinárním pohledem. Začala ve čtvrtek na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která ji uspořádala ve spolupráci s Fakultou mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze a Fakultou filozofickou Západočeské univerzity v Plzni, a trvala až do pátku. Přivedla k nám odborníky, kteří se zabývají historií zdravotnictví a zdravotnických systémů, sociální politiky, vzdělávání zdravotnických profesí včetně handicapovaných osob a vývojem institucionalizované péče v užším i širším pojetí, v národním anebo i mezinárodním měřítku.

Přednáškové sály E a F zaplnili hlavně historici, pedagogové, zdravotníci, ekonomové a archiváři, přišlo též hodně studentů. Téma konference má totiž co říci i lidem, kteří se dějinám profesionálně nevěnují. „Každý obor musíme rozvíjet, ale nemůžeme plánovat budoucnost bez znalosti historie,“ naznačila v úvodu konference prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., proděkanka pro vědu a výzkum a ředitelka Ústavu ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče ZSF JU, která vede českobudějovický tým. Vysvětlila, že tato konference souvisí s tématem multidisciplinárního meziuniverzitního výzkumného projektu, který odborníci řeší již třetím rokem. Výzkumný projekt má název „Zdravotní systém první Československé republiky v kontextu národnostního a sociálního složení – centrum vs. periferie“ a financuje ho Grantová agentura České republiky.

V dějinách naší fakulty je to poprvé, kdy řeší v ošetřovatelství multidisciplinární výzkumný projekt společně s historiky a ekonomy. „Těším se na setkání a diskusi s odborníky – na základě názvů a abstraktů mohu konstatovat, že příspěvky budou velice zajímavé a přispějí k rozšíření našich znalostí o budování systému moderní zdravotní péče v první Československé republice,“ uvedla prof. Tóthová před akcí a program s pestrostí témat a podnětnou diskusí její očekávání potvrdil.

Konference se konala pod záštitou rektora Jihočeské univerzity prof. PhDr. Bohumila Jirouška, Dr., a děkanky Zdravotně sociální fakulty Mgr. Ivany Chloubové, Ph.D., která si díky této akci uvědomila, nakolik je historie propojená s tím, co nyní prožíváme. „Každý, kdo se zabývá poskytováním zdravotní nebo sociální péče, by se někdy měl podívat do archivních materiálů a čerpat z nich poučení. Nyní řešíme, co s námi udělala pandemie covidu, a přitom bychom v historických materiálech našli významné paralely s touto dobou. Každá doba nás posouvá dál a každé – i negativní – období by v nás mělo zanechat aspoň špetku pokory, která současným lidem chybí,“ podotkla.

Hlavní řešitel projektu doc. Mgr. et Mgr. Andrej Tóth, Ph.D., který je historikem a odborníkem na mezinárodní vztahy, popsal návštěvy archivu jako dobrodružství. „Získali jsme už neskutečně velké množství materiálů,“ řekl a pochválil českobudějovický tým, který dosud s tímto bádáním neměl zkušenosti, ale nyní projevuje nadšení i zájem pokračovat dál i po skončení tohoto projektu. Široké téma výzkumu zahrnuje řadu složek, mezi nimi politiku – zda bylo zdraví pro stát prioritou a jak stát přistupoval ke zdravotně sociální otázce včetně hlediska financování. Patří do něj rovněž sociální a národnostní aspekty, etnicko-náboženské aspekty, školství a další otázky, které je nutné prozkoumat, aby bylo možné téma pojmout komplexně.

Začátek tohoto projektu vůbec nebyl snadný, protože se rozjel právě v období, kdy pandemie onemocnění covid-19 zavírala mnohé instituce včetně archivů. Přesto se od roku 2020 podařilo nashromáždit a zpracovat spoustu informací o zdravotním systému v první Československé republice, tedy na území od Aše až po Berehovo v Podkarpatské Rusi, která do tohoto území rovněž patřila. Badatelé navštívili celkem 53 archivů a strávili v nich na tři tisíce hodin, mají nafoceno 90 tisíc stran dokumentů v českém, slovenském, německém a maďarském jazyce a nyní je čeká sepsání kolektivní publikace, která bude mít více než 700 stran. Společné dílo je úctyhodné nejen rozsahem a nutnou mírou trpělivosti a pečlivosti, ale hlavně objevováním souvislostí.

„Z hlediska celostního pohledu na člověka je zřejmé, že interdisciplinární přístup musí zohledňovat propojení tělesné a duševní stránky člověka. Každý člověk je jedinečný, takže zdravotník se neobejde třeba bez poznatků psychologa,“ poznamenal rektor Jiroušek, který je profesí historik a takto zaměřená konference ho velice zaujala. Proděkanka Tóthová na jeho slova hned navázala: „My zdravotníci musíme tu jedinečnost vždy respektovat,“ zdůraznila a ocenila vzácnou příležitost diskutovat o vývoji zdravotnictví s historiky, ekonomy a specialisty na další vědecké obory, čehož přítomní během konference vděčně a s velkým zaujetím využili.

O velké šíři tématu svědčí program konference ZDE: