• Běl, J. (1998). Druhé vodní dílo Josefa Rosenauera. Vchynicko-Tetovský plavební kanál a život na Šumavě. Lesy České republiky.
• Blažková, T. (2014). Soustava Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu. Archeologica Technica 25
• Cajthaml, J. & Fialová D. & Zimová, R. (2022) Vltava, proměny historické krajiny. ČVUT. 
• Čáka, J. (1996). Zmizelá Vltava. Baroko & Fox.
• Hladík, H. (2021). Schwarzenberský plavební kanál v zrcadle historických dokumentů. VLS.
• Husa, V. & Husa, J. (2023). Kronika plaveckého rodu. Vzpomínky na plavbu a co s ní souviselo. MareCzech.
• Kamír, V. (2004). Museum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách. In: Využití díla Josefa Rosenauera pro rozvoj Šumavy. Lesy České republiky, s. 61-64.
• Kubíková, A. (1990). Nejslavnější chvalšinský rodák Josef Rosenauer. OÚ Chvalšiny.
• Marek, J. (2020). Mizející tvář Novohradských hor. Jihočeský kraj.
• Plicka, K.& Kožík, F. (1959). Vltava. Orbis.
• Scheufler, V. & Šolc, V. (1970). Voroplavba na jihočeských tocích. ČSAV – Ústav etnografie a folkloristiky.
• Svoboda, J. (2018). Historie voroplavby v Čechách. Professional Publishing.
• Vondrášek, F. (2012). Vorařská kronika Františka Vondráška z Purkarce. Městské centrum kultury Pelhřimov.

15. 9.2025 (pondělí)- Šumava: Vchynicko-tetovský plavební kanál 

Terénní výuka navazuje na přednášky studijního programu „Josef Rosenauer – život a dílo“ a „Další plavební zařízení na české, bavorské a rakouské straně Šumavy“. Vchynicko-tetovský plavební kanál je dalším plavebním dílem Josefa Rosenauera. Při jeho návrhu opustil balvanité koryto řeky, jak to udělal v sedmdesátých letech 18. století při splavnění Vltavy v Čertových proudech. Vchynicko-Tetovský plavební kanál umožňoval plavení dříví ze Šumavy do královského hlavního města Prahy. Pěšky od rechlí na Rokytu 2,9 km, od parkoviště Mochov k Hauswaldské kapli a zpět 4,0 km.

29. 9.2025 (pondělí)- Plavení svázaného dřeva na Šumavě: Síň voroplavby v Purkarci 

Terénní výuka navazuje na přednášku studijního programu „Historie plavení dříví na jihovýchodní straně Šumavy“. Lodí Vojtěch Lanna junior pojedeme z přístavu Hluboká do Purkarce, staré vorařské vsi, kde v Síni voroplavby zhlédneme řadu exponátů, fotografií a dalších předmětů připomínajících slavnou éru vltavských plavců i zašlou slávu purkareckých plavců. Vrátíme se zpět lodí na Hlubokou.“

6. 10.2025 (pondělí)- Plavební zařízení na české straně Novohradských hor

Terénní výuka navazuje na přednášku studijního programu „Další plavební zařízení na české, bavorské a rakouské straně Šumavy“. Buquoyská plavební zařízení na panství Nové Hrady patřila

v 18. století v Království českém i v Evropě mezi velmi významné. Říčka Černá a Pohořský potok byly upraveny dokonce i pro plavení svázaného dřeva do vorových pramenů. Uvidíme zbytky plavebních úprav na Pohořském potoku a Pohořskou (Jiřickou) nádrž, dále plavební nádrže Uhlišťská, Huťská, Zlatá Ktiš. Vedle toho navštívíme Svatý Kámen, Cetviny, trojmezí Čech, Horních a Dolních Rakous, Pohoří na Šumavě i Hojnovodský prales. Pěšky ve Sv. Kameni 0,4 km, v Cetvinách 0,1 km, od odbočení na Kamenec až ke státním hranicím oběma směry 2,8 km (možné vynechat), k trojmezí Čech, Horních a Dolních Rakous oběma směry 0,4 km, k českému prameni Lužnice oběma směry 0,4 km, ke kostelu Panny Marie Dobré rady oběma směry 0,4 km, k plavební nádrži Jiřická nádrž oběma směry 0,4 km, k plavební nádrži Huťský rybník 0,1 km.

13. 10.2025- Plavební zařízení na rakouské stran Novohradských hor

Terénní výuka navazuje na přednášky studijního programu „Další plavební zařízení na české, bavorské a rakouské straně Šumavy“ a „Josef Rosenauer-život a dílo“. Schwarzenbergové získali v závěru

18. století privilegium na plavení dříví po řece Aist a jejich přítocích v panství Großpertholz v Dolních Rakousích a Freistadtu v Horních Rakousích. I z rakouské strany Novohradských hor/ Freiwald se dřevo plavilo i do Čech po Malši. Navštívíme Höllauteich, Stierhübelteich a plavební kanál na potoku Kolmbach, Kolmteich, Muckenteich, pramen Malše, zastavíme u hraniční Malše, městečka Sandl, Windhaag a Leopoldschlag. Pěšky půjdeme k plavební nádrži Höllauteich oběma směry 1,4 km, k plavební nádrži Stierhübelteich a k plavebnímu kanálu na potoku Kolmbach oběma směry 1,7 km,

k plavebním nádržím Kolmteich a Muckenteich okruhem 4,5 km.

21. 10.2025 (úterý)- Josef Rosenauer: Chvalšiny, Červený Dvůr, Český Krumlov

Terénní výuka navazuje na přednášku studijního programu „Josef Rosenauer – život a dílo“.

Zastavíme se u rodného domu Josefa Rosenauera, navštívíme Muzeum Josepha Rosenuera a Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu. Projdeme parkem zámku Červený Dvůr, navštívíme Café Bažantnice (kavárna tu v době Rosenauerově ), kde se tehdy učil bažantníkem. V Českém Krumlově půjdeme po nemnoha Rosenauerových stopách. Projdeme zámeckým areálem, zastavíme se na Latránu u domu čp. 54, kde v roce 1804 Rosenauer zemřel. Navštívíme i Regionální muzeum v Českém Krumlově. Pěšky ve Chvalšinách 0,1 km, v Červeném Dvoře max. 3,1 km, v Českém Krumlově 2,1 km.

Listopad 2025- Vltava slavná & splavná

Vltava slavná & splavná: Rok 2025 je rokem řeky Vltavy  

Vltava slavná & splavná, výstava v jízdárně Pražského hradu

Výstava Vltava slavná & splavná je hlavní aktivitou stejnojmenného projektu, který Národní památkový ústav společně s dalšími partnery organizuje u příležitosti 150. výročí prvního uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava. Výstava se koná od 5. září 2025 do 4. ledna 2026 

 v Jízdárně Pražského hradu.

Výstavy se na Pražském hradě účastníme společně, termín společně domluvíme.  

Ing. Hynek Hladík, odborný garant, plavební ředitel