Během svého přednáškového pobytu navštívil koncem listopadu doc. RNDr. Miroslav Šíp, DrSc., z Ústavu laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví ZSF JU několik zdravotnických zařízení v Estonsku. Vrátil se s řadou příjemných a podnětných zkušeností, díky nimž radí studentům, aby využili možností, které jim naše fakulta dává, a jeli právě do této země na zkušenou.
Hlavním partnerem naší fakulty je v Estonsku Univerzita aplikovaných zdravotních věd Tartu sídlící ve druhém největším a zároveň akademicky nejvýznamnějším městě země. „Estonsko je často uváděno jako inspirativní model modernizace zdravotnictví pro další země. Zdejší zdravotnictví je moderní, dobře organizované a spolupráce s tamními odborníky je velmi obohacující. Potěšující je také to, že estonští kolegové z oboru laboratorní diagnostiky projevili zájem o návštěvu naší fakulty v Českých Budějovicích, což může významně prohloubit vzájemnou spolupráci,“ vysvětlil docent Šíp.
Tato země se v posledních desetiletích vyprofilovala jako evropský lídr v digitalizaci, e-governance a aplikaci inovací, a to včetně využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Estonsko si vybudovalo robustní digitální infrastrukturu a otevřenou datovou politiku, díky nimž se stalo jakýmsi „živým experimentálním prostředím“ pro nové technologie. V praxi to znamená například pokročilé elektronické zdravotní záznamy, rozsáhlé využití telemedicíny či systémy podporující personalizovanou medicínu. Tyto nástroje umožňují lékařům rychleji a přesněji vyhodnocovat zdravotní data a zvyšovat kvalitu i efektivitu poskytované péče.
Možnosti studijních pobytů v zahraničí jsou pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity široké, zejména díky programu Erasmus+. Ten umožňuje absolvovat přednášky, cvičení či odbornou praxi na partnerských pracovištích v zahraničí, která jsou následně uznána jako součást studia včetně kreditového ohodnocení. Klíčovým předpokladem přínosné zkušenosti je ovšem správná volba zahraniční instituce a kvalita pracovního prostředí, do něhož student odjíždí. Právě to docent Šíp nedávno v Estonsku prověřil a může z vlastní zkušenosti doporučit.
„Můj pobyt se konal na konci listopadu, tedy v období velmi krátkých dnů a častých mlh, kdy je sluneční světlo vzácností. Turistické zážitky jsem získal jen omezeně, neboť program na univerzitě a v klinických zařízeních byl náročný,“ doplnil. Poznal zejména město Tartu, které je považováno za intelektuální centrum Estonska, zejména díky Univerzitě v Tartu, založené v roce 1632 švédským králem Gustavem II. Adolfem. Jedná se o nejstarší a současně jednu z nejprestižnějších vysokých škol v Pobaltí, která se dlouhodobě umisťuje mezi 300 nejlepšími univerzitami světa. Univerzita má silnou tradici v přírodních vědách, medicíně, digitálních technologiích i společenských oborech. Mladší Univerzita aplikovaných zdravotních věd Tartu působí od roku 2003 a velmi rychle se etablovala jako klíčová instituce odborné přípravy zdravotnických profesí. Nabízí studijní programy v oblasti ošetřovatelství, fyzioterapie, laboratorní diagnostiky, zdravotní administrativy, sociální práce a dalších oborů. Silný důraz klade na spojení výuky s klinickou praxí, díky čemuž studenti získávají cenné zkušenosti přímo ve zdravotnických zařízeních.
DALŠÍ POSTŘEHY Z ESTONSKA:
Biobanka – globálně unikátní projekt
Zvláštní pozornost si zaslouží Estonská biobanka, jeden z nejrozsáhlejších a nejpropracovanějších projektů svého druhu na světě. Její význam vychází ze spojení genetických dat s digitálními zdravotními záznamy a z možností využití v oblasti personalizované medicíny. Aktuálně zahrnuje více než 200 000 dospělých účastníků, tedy přibližně 20 % dospělé populace Estonska, což je velmi vysoký podíl. Každý účastník je zařazen na základě informovaného souhlasu a má možnost kdykoli se účastnit doplňkových studií.
Data zahrnují:
· genotypové informace (SNP-čipy) u všech účastníků,
· celogenomové sekvenování (WGS) u několika tisíc osob,
· další „omics“ údaje – exom, epigenetiku (metylaci), metabolom aj.,
· propojení s elektronickými zdravotními registry, laboratorními údaji a fenotypovými charakteristikami.
Oddělení molekulární diagnostiky Kliniky genetiky a personalizované medicíny, které doc. Šíp navštívil, ročně zpracovává více než 20 000 genetických vzorků. Vedoucí pracoviště Mikk Tooming potvrdil, že jde o jednu z klíčových laboratoří celého projektu. EBB tak nepředstavuje pouze soubor genetických dat, ale komplexní mnohovrstevný popis člověka – jeho genomu, zdravotního stavu i environmentálních faktorů. Tato unikátní kombinace umožňuje provádět výzkum s potenciálně zásadním dopadem na zdravotnictví.
Co Estonská biobanka přináší?
· Personalizovanou medicínu – přesnější diagnostiku, individualizovanou léčbu a prevenci nemocí.
· Predikci rizika onemocnění – genetická riziková skóre pro běžné i vzácnější choroby.
· Farmakogenetiku – volbu léků a dávek podle genetických predispozic.
· Nové možnosti výzkumu v epidemiologii a veřejném zdravotnictví.
· Cenný zdroj dat pro vědu a vývoj terapeutických postupů.
Estonci tak vědomě vložili část svého soukromí do společného projektu s jasným cílem – dosáhnout lepší zdravotní péče pro celou populaci. Ochrana osobních dat má přitom mimořádně vysoký standard a je předmětem neustálé kontroly.
Estonsko a Island: dvě laboratoře genetického výzkumu
Estonsko se v tomto ohledu často srovnává s Islandem, který má dlouhou tradici genomových studií. Islandská populace je geneticky velmi homogenní a disponuje veřejnou genealogickou databází sahající hluboko do historie, což usnadňuje výzkum dědičnosti i vzácných nemocí. Estonská biobanka však nabízí širší záběr, protože kombinuje genetiku s rozsáhlými zdravotními a fenotypovými daty, a je tak mimořádně cenná nejen pro výzkum vzácných mutací, ale i pro praktické využití v běžné medicíně, farmakogenetice a veřejném zdravotnictví.
Estonský jazyk a česká stopa v jeho historii
V Estonsku se hovoří estonsky, jazykem ugrofinské rodiny příbuzným finštině. Češtině je zcela nepodobná, a proto je pro návštěvníka prakticky nesrozumitelná. Komunikačním jazykem v akademickém i profesním prostředí je však angličtina, kterou zdejší studenti i pedagogové ovládají na velmi dobré úrovni. Zajímavostí je, že v počátcích utváření estonštiny jako spisovného jazyka se objevuje výrazná česká stopa. Moravští bratři, kteří po bitvě na Bílé hoře působili v exilu, se podíleli na přípravě prvního úplného estonského překladu Bible vydaného roku 1739. Tento překlad významně přispěl ke standardizaci estonského pravopisu a gramatiky a měl vliv na kulturní i duchovní vývoj země – obdobně jako Bible kralická v českém prostředí.
