Přednášky o dárcovství krve a kostní dřeně měly skvělý ohlas a podnítily zájem darovat

V největším přednáškovém sále na naší fakultě se v úterý 21. března odehrály dvě přednášky o dárcovství krve a kostní dřeně, které se spojily v akci nazvané "Daruj šanci na život". Zaplnili ho hlavně studentky a studenti Zdravotně sociální fakulty, která má k této tematice nejblíž, jejich vyučující a další zájemci z celé Jihočeské univerzity. Přínos nebylo třeba dlouze vysvětlovat – krev a kostní dřeň nelze ničím nahradit, takže dárci mohou někomu zachránit život, případně významně zlepšit kvalitu života. Garantka této akce Mgr. Pavla Moudrá z Ústavu laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví  ZSF JU zajistila ještě bonus navíc: zájemci dostali po přednášce šanci nechat si zjistit krevní skupinu.

Proděkan pro akademické záležitosti Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D., v úvodu zmínil, že naše fakulta má motto Učíme lidi pomáhat – a proto organizátory velmi potěšilo, že se této akce zúčastnilo mnoho studentů a dalších lidí. „Je to dobrým dokladem toho, že to s tím pomáháním myslíte vážně. Jedním z největších heroických činů je položit za někoho život, což popisujeme i slovy prolít za někoho svou krev. Toto je v malé míře možnost prolévat krev pro druhé lidi, a tím významně přispět k tomu, aby byl zachován jejich život,“ shrnul a přivítal ty nejpovolanější, kteří mají k tématu co říci.

MUDr. Vít Motáň, primář Transfúzního oddělení, sdělil všechny podstatné informace týkající se darování krve: proč ji darovat, co to obnáší, jaký má průběh, kdo smí a nesmí darovat krev atd. MUDr. Jana Vondráková, Ph.D., primářka Klinické hematologie českobudějovické nemocnice, pak detailně mluvila o darování kostní dřeně: kdo může dřeň potřebovat, kdo se může zapsat do registru dárců, jak probíhá zápis a jak samotné darování, jaká jsou rizika, jaké jsou "šance", že bude člověk vybrán k darování kostní dřeně apod.

Po jednotlivých přednáškách byl vždy prostor pro dotazy k danému tématu, čehož účastníci s velkým zájmem využili. Ptali se například na věková a zdravotní omezení i na to, jak počty dárců ovlivnilo covidové období. Pandemie s mnoha omezeními totiž bohužel významně přispěla ke snížení počtu nově zapsaných dárců do registru. Proto je to nyní tak palčivý problém: transfúzní stanice se často potýkají s nedostatkem krve a na krvetvorné buňky získané z kostní dřeně dárců marně čeká mnoho lidí, kteří je nutně potřebují. „Každý čtvrtý pacient svého dárce nenajde,“ podotkla primářka Vondráková.

Na závěr vystoupil jeden z dárců kostní dřeně – mladý muž, který popsal průběh darování a své pocity. Mluvil velmi upřímně i otevřeně také o své motivaci: „Řekl jsem si, že to je to nejmenší, co můžu pro jiného člověka udělat – dát mu šanci na restart, aby mohl žít dál.“

Jako bonus dostali návštěvníci možnost nechat si zjistit krevní skupinu (nejen v systému AB0, ale i Rh) po vpichu do prstu. Pokud znali krevní skupinu někoho z rodiny, mohli se poradit také o dědičnosti a nechat si vysvětlit i časté omyly, které se v této souvislosti vyskytují. Byla rovněž možnost zapsat se na místě do registru dárců kostní dřeně. „Účast a zájem studentů i kolegů pedagogů mě velmi potěšily. Do registru se na místě zapsalo asi 12 studentů, což je skvělý úspěch. Zájem o zjištění krevní skupiny jsem ani nestihla počítat. Byly to desítky lidí, v jednu chvíli stála na chodbě pěkná fronta,“ shrnula organizátorka Mgr. Moudrá.