Velký zájem v médiích, mezi nimiž je i Česká televize, vzbudily poznatky ze studie, na které spolupracovala také naše fakulta. Čeští vědci zkoumali vliv kojení na přirozený vývoj poznávacích funkcí u dětí. Podle tiskové zprávy, kterou nedávno zveřejnila Akademie věd, byl tento efekt patrný u dětí kojených alespoň půl roku a déle. Kojení také podle vědců zřejmě pomáhá zmírnit negativní dopady vysoce znečištěného ovzduší na psychický vývoj malých dětí.
Vědci sledovali vývoj 147 dětí z okresů České Budějovice a Karviná. Karvinsko zvolili proto, že je tam výrazně vyšší míra znečištění ovzduší než na Českobudějovicku. Právě znečištění může mít podle expertů za následek zpomalený vývoj poznávacích funkcí u dětí. „Ve znečištěné oblasti předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v pěti letech,“ popsal molekulární epidemiolog a genetik MUDr. Radim Šrám, DrSc., který se na studii podílel. Doktor Šrám působí v Ústavu experimentální medicíny AV a také na Ústavu laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví Zdravotně sociální fakulty. Výzkumu dopadů znečištění na zdravotní stav dětí se věnuje dlouhodobě.
Odborníci sledovali na Českobudějovicku 80 a na Karvinsku 67 dětí narozených v letech 2013 a 2014. Když děti dosáhly pěti let, hodnotili experti jejich poznávací funkce použitím Bender-Gestaltova testu (BG) a Ravenova testu (RCPM). Při prvním testu měly děti za úkol nakreslit předložené geometrické obrazce, což zkoumalo jejich percepčně-motorické schopnosti a možné projevy neurologického poškození. Ravenův test je inteligenční test měřící pochopení komplexnosti vzorů a schopnost dětí ukládat a vybavovat si informace. Z dotazníků vyplněných matkami pak vědci zjistili informace o kojení a dřívějším vývoji sledovaných dětí.
Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí. Efekt půlročního a delšího kojení podle akademiků zřetelněji vykázaly výsledky Bender-Gestaltova testu, který měří vizuální a motorické schopnosti. „Lze předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví zejména na vývoji kognitivních funkcí u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší,“ dodal MUDr. Šrám. Studie také ukázala, že kvalitu vývoje poznávacích funkcí ovlivnila i úroveň vzdělání matek. Děti matek vysokoškolaček dosáhly výrazně lepších výsledků u Ravenova testu.
Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální medicíny AV, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a Univerzitní nemocnice L. Pasteura ve slovenských Košicích. Studii letos zveřejnil Biomedical Journal of Scientific & Technical Research.
