• Encyklopedie Českých Budějovic. Statutární město České Budějovice (2006). Nebe, 2. vydání.  
• Encyklopedie.c-budejovice.cz/secese
• Čapek, F. J. (1984). Českobudějovické hřbitovy a zdejší poslední pohřby. Výběr
• Čapek, F. J. (1987. O zdravotní službě v Českých Budějovicích v letech 1637-1641). Výběr
• Chvojka, J. (1992). Město pod Černou věží: vyprávění z historie Českých Budějovic. Actys
• Kovář, D. (2001). Budějovické hřbitovy. Protisk
• Kovář, D. & Koblasa, P. (2005). Ulicemi města. Veduta
• Kubák, J. (1973). Z minulosti českobudějovických lékáren. Výběr
• Lutonský, B (1999). Základy genealogie. SPN
• Moldánová, D. (2019). Naše příjmení. Agentura Pankrác
• Salfellner, H. (22012). Španělská chřipka-příběh pandemie z roku 1918. Vitalis
• Syrový B. (1974). Architektura-svědectví dob: přehled vývoje stavitelství a architektury. SNTL  

24. 2.2025- Ze života našich předků, část město

Stručný přehled historie našich měst od středověku. Jižní Čechy, České Budějovice v průběhu staletí (v 16. -20 století). České Budějovice před 100 lety, proměna města, tramvaje jsou nedílnou součástí identity města, nástup nové elektrifikované éry. Pohled do minulosti města. České Budějovice na pohlednicích. Život ve městě, každodenní život různých společenských vrstev městského obyvatelstva. Vybrané literární ukázky života lidí ve městě.   

Vyučující: PhDr. Jiří Chvojka

10. 3. 2025- Ze života našich předků, část venkov  

Stručný přehled historie venkova od středověku. Jihočeský venkov v 17., 18. a 19. století. Život na venkově, běžný a svátečný den. Lidová kultura jižních Čech od architektury přes kroje a zvykosloví až po lidové umění. Obrazová dokumentace lidové architektury, Holašovice, model blatského statku, interiér doudlebského venkovského domu včetně nábytku. Lidový rok od jara do zimy, jihočeské masopusty, velikonoční vajíčka, poutě, adventní doba s vůní perníku a krásou lidových betlémů. 

Vyučující: PhDr. Jiří Chvojka

24. 3. 2025- Česká jména a příjmení   

Naše příjmení vznikala během několika staletí, od 14. do 18. století, nejprve u šlechty, pak u měšťanů a svobodných sedláků. Bezzemci a čeleď dostali svá příjmení v roce 1780 po uzákonění dědičnosti a neměnnosti příjmení. Při vyhledávání příjmení je věnována pozornost etologii, tj. objevování příčin a důvodů, které ke vzniku určitého příjmení vedly (např. příjmení podle místa původu, společenského postavení, zaměstnání aj.) na základě znalosti života a práce těch pokolení, za jejichž života příslušná příjmení vznikla. Do příjmení se promítl svět starého města a vesnice s její sociální strukturou i výrobními nástroji, které patří dávno minulosti, ale ne už svět techniky a sociálních vztahů 19. a 20. století. Od doby, kdy se příjmení ustálila, uplynulo víc než 200 let. Svět se dramaticky proměnil, ale příjmení tuto změnu již nereflektují.

Vyučující: PhDr. Jiří Chvojka  

14. 4.2025- Z našich hřbitovů

Hřbitovy, pohřebiště a Boží pole jsou místa pro pohřbívání zemřelých. Hřbitovy často vznikaly a dosud bývají umístěny při kostele, hřbitovní kapli, synagoze nebo i jiných stavbách spjatých s pochováváním zemřelých příslušného náboženství. Prostory hřbitovů a hrobová místa bývají  obřadně vysvěcena. Zvláštní místo náleží jinověrcům, sebevrazi směli být v minulosti pohřbeni vně hřbitova, za hřbitovní zdí. Pohřbívání v našich zemích, regionální specifika. Hroby, náhrobky, nápisy na náhrobcích, figurální výzdoba. Snad žádné místo nedokáže vypovídat o lidech minulých staletí tak jako hřbitovy a jména uvedená na náhrobcích, jména zpodobněná v kameni.

Vyučující: PhDr. Jiří Chvojka

28. 4.2025- Centrální hřbitov sv. Otýlie v Českých Budějovicích, komentovaná prohlídka hřbitova, historie a současnost

Největší českobudějovické pohřebiště. Součástí je  krematorium s obřadní síní a kaple svaté Otýlie, podle níž je hřbitov pojmenován. Hřbitov o rozloze 11,5 hektarů má přibližně 15 500 hrobových míst. K nejstarším patří hrobky rodiny Täubelovy, Čížkovy a Stráských. Nejhonosnější je hrobka rodiny Haasových, nejstarším a dosud zachovaným je náhrobek hudebního skladatele Františka Zdeňka Skuherského. Na hřbitově jsou hrobky významných osobností, např. JUDr. Augusta Zátky, politika a veřejného činitel, čelního představitele českého a politického i hospodářského života na přelomu 19. a 20. století nebo Karla Fialy, typografa a majitele tiskárny, která tiskla Jihočeské listy. Péčí o staré hrobky významných osobností se chce město (radnice) pochlubit v roce 2028, kdy se stane Evropským městem kultury.  „Dnešní“ hřbitov sv. Otýlie. Reflexe návštěvy hřbitova. 

Vyučující: PhDr. Jiří Chvojka

12. 5.2024- Matriky, ze starých matrik a rodokmenů  

Úvod do pomocných věd historických. Archivnictví, matriky a rodokmeny. Matriky, historie matrik (středověké jako seznamy šlechty, matriky studentů na univerzitách, církevní matriky). Matriky uložené v archivech (oblastních, okresních, farností nebo jiných úřadů).  Vedení matrik, vyhledávání údajů v matrikách, úskalí při jejich vyhledávání. Matriky jako základní pomůcky při hledání rodokmenu. Rodokmeny, možnosti a způsoby sestavení rodokmenu.  

Vyučující. PhDr. Jiří Chvojka.

26. 5.2025- Nemoci a jejich léčení v minulosti

Před 500 lety vrcholila v Českých Budějovicích největší nákaza morem. A před 100 lety končilo tříleté řádění španělské chřipky. Připomeneme si tyto epidemie, nikoli jen řečí čísel, ale spíše s nadhledem 21. století. Protože svět neznal očkování, byly léčebné metody mnohdy kuriozní.  Odborníci i laici radili užívat proti španělské chřipce česnek (za války zvaný ruský penicinil), nebo kořen devětsilu. Časté bylo přikládání pijavic i pouštění žilou. Lékárna U Anděla nabízela proti choleře carbo animalis (živočišné uhlí), lyzol a dezinfekční mýdlo. Lékařů a léků bylo nedostatek. V říjnu 1918 se objevuje v jihočeských listech zpráva, že v Barceloně umírá denně na španělskou chřipku 1600 lidí a řádění španělské chřipky nabylo na českém jihu rozměrů velice povážlivých. Opatření proti šíření nemoci přesto nebyla dodržována, lidé se odmítali podřídit doporučením neshromažďovat se. Nakladatel J. Svátek v Českých Budějovicích vydává knihu J. Axamita: Jak se chránit před nakažlivými nemocemi epidemickými a jak je léčit, poučení o všech nemocech dneška, v prvé řadě o chřipce, neštovicích, souchotinách, úplavici, záškrtu a pohlavních chorobách. Nakonec dobrá zpráva pro dnešek, jak informovaly jihočeské listy 9. října 1918. V Budapešti objevil tamní lékař dr. Vladimír Schulz bacila chřipky španělské a vynalezl sérum proti němu. První lékaři na jihu Čech.

Vyučující: PhDr. Jiří Chvojka

9. 6. 2025- Budějovická secese

Secese, umělecký sloh přelomu 19. a 20. století. Secese v architektuře, významné secesní stavby u nás, městské domy: např. pražský Obecní dům, Městská spořitelna, kavárna U Volbrechtů a ck. česká státní průmyslová škola v Resslově ulici v Českých Budějovicích. Secese ve výtvarném umění, na plakátech Alfonse Muchy, v obrazech Ludvíka Kuby z pobytu v Českých Budějovicích, v sérii portrétů Ferdinanda Zerlachera, výmalbách dveřních výplní v Městské spořitelny Aloise Trägera. Secese v užitém umění (secesní sklo, nábytek a další). Budějovická secese – vycházka „pěšky“ za pamětihodnostmi města: měšťanské domy v ulicích U Tří lvů, na Lannově třídě, v Otakarově a Resslově ulici v Českých Budějovicích

Vyučující: PhDr. Jiří Chvojka