(hl. řešitel: doc. PhDr. Ing. Hana Konečná Ph.D.)
Rozvoj technologií přinesl možnosti léčby pomocí částí těla jiného člověka. Možnosti této léčby se neustále rozšiřují, potřeba darovaných částí těla se proto zásadním způsobem zvyšuje. Etickými i legislativním principem je solidarita, altruismus a ve většině případů anonymita.
Dárcovské programy se dělí na dárcovství od živých a mrtvých dárců. Dále se rozlišují podle velikosti a typu darované části těla na a) dárcovství krve a plazmy, b) dárcovství tkání a buněk a c) dárcovství orgánů. Na EU úrovni řeší dárcovství orgánů Směrnice 2010/45/EU, tzv. Orgánová direktiva, dárcovství krve řeší Směrnice 2002/98/ES, tzv. Krevní direktiva, dárcovství tkání a buněk řeší Směrnice 2004/23/ES, tzv. Tkáňová direktiva. Česká legislativa vychází z evropské.
Na konci roku 2019 dokončila Evropská komise evaluaci legislativy týkající se dárcovství krve, krevních složek, tkání a buněk, tedy tzv. Krevní direktivy a Tkáňové direktivy. Evaluační dokument mluví o "silně rostoucí poptávce a významné komercializaci, jako je darování plazmy a vajíček. Byly také identifikovány určité mezery v ochraně potomků narozených z darovaných gamet." V červenci 2022 vydala Evropská komise návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o standardech jakosti a bezpečnosti látek lidského původu určených k použití u člověka a o zrušení směrnic 2002/98/ES a 2004/23/ES, který byl po diskusích a úpravách schválen v prosinci 2023. Evropský parlament a Rada nyní budou muset formálně přijmout nové nařízení, které bude platit 3 roky po jeho přijetí. Nařízení ponechává etické, psychosociální a právní záležitosti na odpovědnosti členských států: „Členské státy nesou i nadále odpovědnost za rozhodnutí etické a organizační povahy, jako je například povolení darování určitých látek lidského původu nebo rozhodování o přidělení určitých látek lidského původu nebo o tom, kdo může mít přístup k určitým terapiím na základě látek lidského původu (např. přístup k terapiím v oblasti oplodnění in vitro).“
Je nutné rozhodovat o tom komu a za jakých okolností může být část těla odebrána a komu a za jakých okolností poskytnuta. Je nutné zvažovat jak čistě medicínské aspekty, tak psychosociální a etické okolnosti, včetně dlouhodobějších dopadů, možnosti právního ukotvení. Časový horizont musí být dlouhodobý, protože technologie zásadním způsobem mění i myšlení lidí, jejich pohled na svět. Specifickou oblastí je dárcovství buněk - gamet, které není řešením zdravotního problému jednotlivce jako např. transplantace ledviny, ale vytváří se rodina, což má značný přesah do budoucnosti.
Udržitelnost transfúzní a transplantační medicíny, tedy především dostatek zdravých dárců, stojí na důvěře lidí v celý systém. Procedury se nazývají dárcovstvím, protože staví na altruismu a solidaritě mezi lidmi. Části těla, které jsou k dispozici, zdaleka nedostačují požadavkům "medicínského trhu", přináší to i tzv. medicínskou či transplantační turistiku. Nelze také opominout různé komerční zájmy větších či menších korporací.
Cílem projektu Kvalita a udržitelnost programů dárcovství částí těla v ČR- TA ČR č. TL05000144, který probíhal v letech 2021 – 2023, bylo především:
- Popsat a srovnat: sociodemografické charakteristiky živých dárců různých dárcovských programů v různých regionech ČR, náročnost jednotlivých dárcovských procedur a kompenzace za dárcovství.
- Identifikovat psychosociální a trestněprávní problémy. 3. Na základě výsledků empirického šetření navrhnout strategii získávání dárců, formulovat guideline pro výpočet kompenzací dárcům, formulovat doporučení pro informované souhlasy dárců i příjemců, formulovat doporučení pro práci odborníků z medicínské, psychosociální i právní oblasti.
Projekt byl k 31. 12. 2023 ukončen, hodnocení oponenta je následující:
