Zdravotně sociální fakulta JU

Velký zájem publika vyvolala středeční přednáška dr. Ondřeje Doskočila, který na naší fakultě vyučuje mj. předmět Etika ve zdravotnictví a je proděkanem pro akademické záležitosti i nemocničním kaplanem. Konala se v rámci cyklu Akademické půlhodinky, které pravidelně organizují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích v sále Wortnerova domu Alšovy jihočeské galerie. Téma „Mocní a nemocní, aneb o právech pacientů v současném zdravotnictví“přilákalo mnoho lidí a v diskusi zazněla řada dotazů, takže plánovaná půlhodina byla nakonec mnohem delší. Na jednu z otázek připojila svoji odpověď i děkanka ZSF JU dr. Ivana Chloubová, která se akce rovněž zúčastnila. Dotazy se týkaly mimo jiné povinného očkování dětí, přání lidí týkajících se zdravotnické péče na sklonku života a také problematiky eutanazie.

Téma o právech pacientů je mimořádně důležité a stále aktuální, protože se v něm odráží vývoj lidstva i techniky, a to včetně různých komunikačních nástrojů, množství zdrojů informací a složité orientace v nich. „Máme-li práva pacientů využívat, musíme je znát a být schopni s nimi rozumně nakládat,“zdůraznil dr. Doskočil. Upozornil, že k péči o naše zdraví patří také zdravotní gramotnost zahrnující i znalosti, jak předcházet nemocem a vyznat se v komplikovaném systému péče.

Medicína se ve 20. století hodně změnila díky pokroku v biomedicínských technologiích, diagnostických metodách a terapeutických postupech. S tím vzrostla potřeba lékařských specializací, protože už bylo nemožné, aby každý lékař ovládal všechny oblasti medicíny. Tento pokrok měl ale i svou negativní stránku v podobě dehumanizace medicíny, což vedlo k rozvoji hnutí za práva pacientů a změně vztahů mezi pacienty a lékaři. „Dřívější přístup, kdy lékař rozhodoval a pacient jen poslouchal, se proměnil v rovnocennější vztah, kde oba mohou o léčbě rozhodovat společně. Dnes už rozhodování není jen v rukou lékaře,“ vysvětlil proděkan Doskočil. Zabýval se mimo jiné těmito otázkami: Jak tedy pacienti ovlivňují rozhodování o své léčbě? Může pacient odmítnout léčbu? Co znamená autonomie pacienta a informovaný souhlas? Jak funguje zástupné rozhodování? Na jaké informace má pacient nárok?

Při Akademické půlhodince zaznělo, že pacient má mnoho práv, například právo na úctu a ohleduplnost, na návštěvy, soukromí, diskrétnost, právo na odbornost a kvalifikaci, na pomoc při komunikaci, která se týká jak osob se smyslovým postižením, tak těch, které mluví jiným jazykem. Má rovněž právo na znát stanovisko jiného odborníka a také právo na kontinuitu a návaznost, aby věděl, co s ním bude dál a na jaká další pracoviště se má obracet. Stejně tak má právo znát jména zdravotnických pracovníků a může odmítnout přítomnost dalších osob zapojených do léčby, např. studentů. Ovšem jako pedagog vysoké školy dr. Doskočil v té souvislost posluchače poprosil, aby pokud možno přítomnost studentů během zdravotnické péče neodmítali, protože situace z praxe studentům přinášejí cenné poznatky a zkušenosti.

Při úterním slavnostním zahájení akademického roku předal rektor JU prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., ocenění 21 významným osobnostem, které jsou spjaté s Jihočeskou univerzitou. Cenu Jany Anny Kateřiny Zátkové za popularizaci vědy dostaladoc. PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D., z Ústavu humanitních studií v pomáhajících profesích ZSF JU, a to za sérii výstupů v médiích vycházejících z výsledků projektu „Kvalita a udržitelnost programů dárcovství částí těla v ČR“, za mezioborovou a mezinázorovou komunikaci v oblasti asistované reprodukce.

Docentka Konečná se už více než 30 let zabývá psychosociálními a etickými otázkami řešení nenaplňujícího se rodičovství, v posledních letech především asistovanou reprodukcí. Právě to jsou natolik náročná a citlivá témata, že při vysvětlování jejich podstaty je třeba vynaložit značné úsilí a projevit trpělivost, odvahu i vytrvalost. V rámci projektu TA ČR (2021 až 2023) se jí podařilo oslovit mnoho odborníků i laiků, přičemž její popularizační aktivity jsou velmi různorodé: Jedná s lékaři, právníky, sociální sférou, politiky, ministerskými úředníky, redaktory z nejrůznějších médií (od Deníku N po Katolické noviny), režiséry České televize či Českého rozhlasu. Dlouhá a pestrá série výstupů v médiích je důkazem, že dokázala zaujmout řadu lidí a upoutat jejich pozornost k otázkám, které jsou klíčové pro budoucí vývoj společnosti.

„Je to velká čest pro naši fakultu, že vedení univerzity přijalo náš návrh a ocenilo paní docentku Konečnou. Domníváme se, že je to člověk, který se popularizaci vědy věnuje tak, jak by měla být interpretována pro veřejnost. Ona sama je velice skromná, ale tam, kde cítí, že je to potřeba, se dokáže projevit,“ shrnula děkanka ZSF JU Mgr. Ivana Chloubová, Ph.D., která byla první gratulantkou. Podle ní je tato cena významná také tím, že zohledňuje specifika vědecké činnosti na naší fakultě.

Pro Hanu Konečnou je tento úspěch nadějným signálem, že Jihočeská univerzita podporuje svobodné bádání a svobodnou vědeckou diskusi. Tato opora má pro ni velkou váhu, protože se věnuje citlivému tématu a zažila spoustu situací, kdy za své názory sklidila tvrdou kritiku a zpochybnění faktů. „Je to nevděčné téma, ale musíme ho udržet živé, protože příští tři roky budou pro nás zcela zásadní. Od letošního června je totiž schválená evropská legislativa, která reguluje dárcovství a využívání částí těla. Teď se začíná řešit její implementace do české legislativy, přičemž EU umožňuje, aby si členské státy regulovaly etické otázky podle svých potřeb. Což vnímám jako šanci, a proto se v tom nadále angažuji. Má to platit od roku 2027, takže pro následující tři roky bude naším úkolem najít odvahu postavit se obchodu s lidmi v České republice,“ vysvětlila.

Hana Konečná je letitým iniciátorem a zprostředkovatelem mezioborové komunikace, která je v tomto tématu mimořádně široká. Srozumitelné vysvětlení často potřebují i sami odborníci na asistovanou reprodukci. Problematika totiž zahrnuje jak detaily nejnovějších medicínských technologií, tak psychologii (tvorba identity, význam rodičovských vazeb, náhradní rodinná péče), sociologii a demografii (plánování rodičovství, propopulační politiky), etiku (kdy začíná život, kdo má přístup k technologiím) či právo (kdo je rodič).

Téma silně zasahuje do transplantační a transfuzní medicíny, protože je regulováno stejnou legislativou (princip anonymity a altruismu dárcovství částí těla). S tím souvisejí otázky týkající se peněz, které jsou zde hlavní motivací. Např. jak vysoké „kompenzace" mají dostávat dárkyně vajíček (v současné době kliniky nabízejí i 35 tisíc korun za odběr), když dárcům kostní dřeně, kteří spadají pod stejnou legislativu, se platí jen cestovné do nemocnice a náhrada mzdy za hospitalizaci spojenou s odběrem? Je přesun ke komercializaci celého oboru dobrým řešením problémů daných výrazně vyšší poptávkou než dostupností darovaných částí těla? Situaci komplikuje také to, že jde o silné politické téma, v němž hraje roli různé pojetí práv, včetně práv dětských (viz např. dlouhá debata k „manželství pro všechny", která má zásadní dopad do asistované reprodukce).

Cena Jany Anny Kateřiny Zátkovéje pojmenována na počest významné spolkové činovnice a bojovnice za práva žen, spoluzakladatelky a dlouholeté předsedkyně českobudějovického ženského spolku Ludmila, která se mimo jiné angažovala v podpoře vzdělávání žen. Rektor JU tuto cenu každoročně uděluje za vynikající popularizační dílo monografického charakteru, které přibližuje vybraný vědní obor širšímu čtenářskému publiku, nebo za sérii popularizačních článků, výstupů v médiích či popularizačních přednášek, které propagují vědu obecně, nebo její specifický obor.

V nejnovějším vydání Journalu JU, který vyšel před Vánoci a je zdarma k dispozici v budovách Jihočeské univerzity včetně naší fakulty, je rozhovor s docentkou Hanou Konečnou z Ústavu humanitních studií v pomáhajících profesích ZSF JU. Rozebírá etická dilemata asistované reprodukce, což je téma nyní velice aktuální, protože nadcházející dva roky budou zcela zásadní pro zakotvení této otázky v české legislativě. „Od loňského června je totiž schválená evropská legislativa, která reguluje dárcovství a využívání částí těla. Teď se začíná řešit její implementace do české legislativy, přičemž EU umožňuje, aby si členské státy regulovaly etické otázky podle svých potřeb. Což vnímám jako šanci, a proto se v tom nadále angažuji. Má to platit od roku 2027, takže pro následující období bude naším úkolem najít odvahu postavit se obchodu s lidmi v České republice,“ vysvětluje Hana Konečná.

Této problematice se neúnavně a s velkou odvahou věnuje dlouhodobě, loni na podzim jí udělil rektor JU prof. Pavel Kozák Cenu Jany Anny Kateřiny Zátkové za popularizaci vědy. Tato opora JU má pro ni velkou váhu, protože se zaměřila na velmi citlivé téma a zažila už spoustu situací, kdy za své názory sklidila tvrdou kritiku a zpochybnění faktů. „Je to nevděčné téma, ale musíme ho udržet živé. Jediná šance je vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat,“ konstatuje a neúnavně se o to stále snaží.

Etické otázky spojené s dárcovstvím pohlavních buněk jsou velmi diskutabilní a ještě v nedávné minulosti nepředstavitelné, protože vývoj medicíny, genetiky a dalších oborů přinesl obrovské možnosti – ale také řadu rizik při jejich využití. Je to velmi těžké téma, protože se v něm spojuje mnoho informací a úhlů pohledu – vyžaduje proto širokou mezioborovou komunikaci. Hana Konečná ji mnoho let vede na různých úrovních a snaží se ovlivnit veřejné mínění, aby i laici pochopili, proč je tak moc důležité stanovit pravidla v souladu s etikou. Například loni prosinci o úskalích asistované reprodukce mluvila ve velkém rozhovoru v Českém rozhlase, v archivu vysílání ho najdete ZDE:

Letos dostala pozvání od organizátorů velkého a velmi prestižního festivalu Colours of Ostrava 2025, aby uspořádala přednášku v rámci doprovodného programu, který bývá vždy naplněný významnými hosty, kteří mají co říci hlavně mladým lidem. Na jaře letošního roku vyjde v českém překladu kniha německé autorky Birgit Kelle nazvaná  KOUPÍM SI DÍTĚ: Nedůstojný byznys s náhradním mateřstvím, k níž doc. Konečná napsala předmluvu a doslov. Autorka přijede v březnu na křest knihy do České republiky a v jednání je šance pozvat ji také na přednášku do Českých Budějovic.

Na zpravodajském serveru Info.cz vyšel 7. 1. s doc. Konečnou článek nazvaný "Jak zastavit množírny dětí? Excentričtí milionáři i obyčejní lidé chtějí zaplavit svět svými potomky", odkaz ZDE:

Celý článek v Journalu JU naleznete zde.

Výběrové řízení na místo lektor/lektorka anglického jazyka Ústavu humanitních studií v pomáhajících profesích ZSF JU: přihlášky přijímáme do konce února.

Další podrobnosti jsou ZDE:

Třetí část cyklu, který záměrně provokativně dostal název "Koupím si dítě", pokračoval v úterý 15. dubna od 18.30 hodin v Jihočeské vědecké knihovně na Lidické třídě v Českých Budějovicích. Bylo to završení jarní části této série, která bude pokračovat na podzim pravděpodobně v kampusu Jihočeské univerzity. Tentokrát byla tématem setkání určeného pro odborníky i laiky genetická genealogie jako zpětná vazba pro umělé oplodnění s dárcovstvím. Akci zahájilo promítání dokumentu České televize „Darované děti“, který uvedli jeho autoři, dokumentaristka Kateřina Hrochová z ČT a publicista Vít Kubant z Českého rozhlasu. Pak následovala přednáška „DNA a genealogie“ bioinformatičky Michaely Nekardové z Kriminalistického ústavu Policie České republiky. Hostem tohoto setkání byl jeden z protagonistů filmu, který se narodil díky darované spermii a hledá genetického otce. 

Garantkou cyklu, který pořádá Ústav humanitních studií v pomáhajících profesích ZSF JU, je docentka Hana Konečná, která se složitému tématu asistované reprodukce a jejích rizik věnuje mnoho let a snaží se srozumitelně oslovovat i veřejnost. Loni získala cenu rektora právě za popularizaci vědy a mezioborovou diskusi. Je mj. členkou Bioetické komise Rady Evropy či Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR. Právě v této době je velice důležité o tomto tématu otevřeně debatovat, neboť loni v červenci vstoupila v platnost EU legislativa regulující oblast využívání částí těla jednoho člověka pro léčbu jiného člověka. Implementace do legislativ členských států má být dokončena v polovině roku 2027, takže nyní je důležité období pro veřejnou diskusi, která se týká vývoje celé společnosti. 

Cyklus zahájilo v březnu promítání dokumentu České televize „Reprodukce 2.0“, jehož hosty byli dva investigativní novináři z Prahy: dokumentaristka a autorka tohoto snímku Kateřina Hrochová z České televize a redaktor Českého rozhlasu Vít Kubant. V publiku byli i lékaři a také hodně studentů, a to i z jiných fakult JU. Iniciátorka této akce zdůraznila, že asistovaná reprodukce je velmi komplikovaná procedura, která přináší mnoho etických dilemat. V České republice je nyní asi 46 klinik asistované reprodukce, jejichž roční obrat dosahuje miliardových hodnot. Nabízí se proto otázka: Jde ještě o medicínu, nebo o byznys bez etických pravidel?

Druhá část cyklu se odehrála v pondělí 24. března v Jihočeské vědecké knihovně. Setkání zahájila doc. Konečná přednáškou „Asistovaná reprodukce jako nástroj tvorby rodiny“ a pak dostala slovo německá publicistka Birgit Kelle, autorka knihy "KOUPÍM SI DÍTĚ: Nedůstojný byznys s náhradním mateřstvím", která nyní vyšla v českém překladu a byla na místě k dispozici. Poté se rozproudila velmi živá debata, a to až do deváté večerní, kdy knihovna zavírala. 

Ve zcela zaplněném přednáškovém sále A, kam si zájemci museli přinést ještě další židle navíc, začal v pondělí 17. března přednáškový cyklus nazvaný záměrně provokativně Koupím si dítě. Cyklus, který bude pokračovat letos na jaře ještě dvakrát, zahájilo promítání dokumentu České televize „Reprodukce 2.0“, který byl natočený v roce 2023. Akci uspořádal Ústav humanitních studií v pomáhajících profesích ZSF JU, odbornou garantkou je docentka Hana Konečná ze ZSF JU. Hosty prvního setkání byli dva investigativní novináři z Prahy: dokumentaristka a autorka tohoto snímku Kateřina Hrochová z České televize a redaktor Českého rozhlasu Vít Kubant. Oba se problematice asistované reprodukce podrobně věnují řadu let. Pozvala je doc. Hana Konečná, která debatu moderovala a přispěla do ní svými mnohaletými zkušenostmi s tímto tématem, a to i v mezinárodních souvislostech.

V úvodu přítomné uvítala děkanka ZSF JU dr. Ivana Chloubová, podle níž diskuse o asistované reprodukci v širokých souvislostech na akademickou půdu patří. „Vysoká škola je veřejným prostorem a o této problematice je nutné veřejně hovořit,“ zdůraznila a ocenila neutuchající aktivitu, sílu a energii doc. Konečné, která se těchto ožehavých témat nebojí, v této oblasti vědecky bádá a hovoří o tom i ve své výuce. „Otvírá tato témata citlivě a objektivně, takže i zde zaznějí informace, které lze doložit,“ zdůraznila děkanka. Hana Konečná loni získala cenu rektora právě za popularizaci vědy a mezioborovou diskusi. Je mj. členkou Bioetické komise Rady Evropy či Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR. Složitému tématu asistované reprodukce a jejích rizik se věnuje mnoho let a snaží se srozumitelně oslovovat i veřejnost.„Velmi si vážím opory, kterou mám na fakultě i na Jihočeské univerzitě, protoženení snadné podpořit někoho, kdo se věnuje politicky velmi citlivým tématům,“ podotkla Hana Konečná.

Velmi ji potěšilo, že na fakultu přišli v pondělí i zástupci Sanatoria ART a Centra asistované reprodukce PRONATAL Repro z Českých Budějovic, kterým ráda dala slovo, aby vyjádřili své názory a zkušenosti. „Jsem moc ráda, že tito lékaři a embrioložky přišli, protože díky tomu dostaly v diskusi slovo všechny strany,“ zhodnotila doc. Konečná, která je pozvala i na příští akce tohoto cyklu. V publiku byli i další lékaři a také hodně studentů, a to i z jiných fakult JU. Iniciátorka této akce zdůraznila, že asistovaná reprodukce je velmi komplikovaná procedura, která přináší mnoho etických dilemat. V České republice je nyní asi 46 klinik asistované reprodukce, jejichž roční obrat dosahuje miliardových hodnot. Nabízí se proto otázka: Jde ještě o medicínu, nebo o byznys bez etických pravidel?

Film Reprodukce 2.0, který trval téměř hodinu, přítomní pozorně zhlédli a poté se rozproudila velmi živá a pestrá debata. Režisérka Kateřina Hrochová vysvětlila, že se tematikou zabývá už od 90. let. „Nejsem odpůrkyní umělého oplodnění, ale vadí mi, v co se to vyvinulo,“ konstatovala. Na tomto dokumentu pracovala dva roky a na základě veřejné výzvy vyslechla zkušenosti stovky párů, které se snažily o dítě. Dovyprávěla osudy lidí, kteří vystupovali ve filmu, a nyní o těchto svých zkušenostech píše knihu. Zároveň prý vznikají další knihy na toto téma a zabývá se jím i několik současných seriálů – například na ČT nyní běží Děcko, což je seriál rozebírající problematiku náhradního mateřství. 

Druhá část cyklu se odehrála v pondělí 24. března v Jihočeské vědecké knihovně. Setkání zahájila doc. Konečná přednáškou „Asistovaná reprodukce jako nástroj tvorby rodiny“ a pak dostala slovo německá publicistka Birgit Kelle, autorka knihy "KOUPÍM SI DÍTĚ: Nedůstojný byznys s náhradním mateřstvím", která nyní vyšla v českém překladu a byla na místě k dispozici. Poté se rozproudila velmi živá debata, a to až do deváté večerní, kdy knihovna zavírala. Třetí jarní pokračování se zaměří hlavně na genetiku, a to v úterý 15. 4. opět v sále knihovny také od 18:30.

Na jarní cyklus chce doc. Konečná poté navázat ještě na podzim, a to pravděpodobně v kampusu Jihočeské univerzity. Téma je totiž mimořádně aktuální právě v této době, neboť loni v červenci vstoupila v platnost EU legislativa regulující oblast využívání částí těla jednoho člověka pro léčbu jiného člověka. Implementace do legislativ členských států má být dokončena v polovině roku 2027, takže nyní je důležité období pro veřejnou diskusi, která se týká vývoje celé společnosti. 

Příští akce z cyklu KOUPÍM SI DÍTĚ:

Úterý 15. 4. 2025 Genetická genealogie jako zpětná vazba pro umělé oplodnění s dárcovstvím. Promítání dokumentu „Darované děti“, který uvedou jeho autoři, dokumentaristka Kateřina Hrochová z ČT a publicista Vít Kubant z ČRo. Přednáška „DNA a genealogie“ bioinformatičky Michaely Nekardové z Kriminalistického ústavu Policie České republiky. Hostem bude jeden z protagonistů filmu, který se narodil díky darované spermii a hledá genetického otce. Diskuse. Místo konání: JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA, LIDICKÁ 1, od 18.30 h.

Koncem prosince vyšla kniha Etika 21. století ve zdravotní a sociální péči, která nabízí čtenářům texty odborníků pracujících již řadu let v této oblasti. Publikace je výstupem mezinárodní odborné konference, kterou uspořádal loni v dubnu Ústav humanitních studií v pomáhajících profesích ZSF JU u příležitosti významného životního jubilea pedagoga, lékaře, vědce a autora řady odborných publikací z oblasti psychosomatiky a etiky doc. MUDr. Jiřího Šimka, CSc.

V jednotlivých kapitolách knihy, kterou nabízí Nakladatelství Lidové noviny,jsou představeny různé, vzájemně se doplňující pohledy na toto téma. „V České republice není snadné psát o morálce, protože ve veřejném prostoru chybí zasvěcenější debata na toto téma,“ píše v úvodu doc. Šimek a připomíná, že etice ve zdravotní a sociální péči se u nás věnuje jen nemnoho odborníků. Každý z nich reprezentuje jiný pohled, a protože chybí širší debata odborných skupin, není možné žádat jejich vzájemnou provázanost. Konference konaná na naší fakultě byla proto významnou příležitostí zabývat se otázkami etiky v celém spektru vědních disciplín, především však v kontextu zdravotně-sociálním a z pohledu společensko-vědních a humanitních oborů.

Všechny kapitoly v této knize spojuje hledání dobra pro jedince i pro lidské společenství, a to z různých úhlů pohledu. O šíři této problematiky svědčí názvy některých kapitol, například: Bolest coby prazkušenost a prazáklad filosofie i etiky; Etika zdravotní a sociální péče v 21 století; Principy etiky environmentálního zdraví; Marketing pohledem etiky; Etické aspekty komunikace ve zdravotní péči; Etické otázky dárcovství substancí lidského původu z pohledu nové EU legislativy; Etické problémy spojené s praktickou výukou ošetřovatelství; Přínos nemocničních kaplanů k humanizaci českého zdravotnictví atd. „Víme, že morální cit se v lidské duši kultivuje již od dětství, přičemž významným činitelem v této kultivaci jsou odedávna pohádky – proto jsme zařadili na závěr knihy text Jana Vitoně nazvaný Novodobé autorské pohádky s aktuálním etickým podtextem,“ dodává hlavní autor knihy.

Cílem konference na ZSF JU, která vedla ke vzniku této mimořádné publikace, bylo přispět k šíření povědomí o podobách etiky v kontextu zásadních etických a filozofických otázek dnešní doby, z pohledu širokého spektra současných vědních oborů a formou diskusního fóra nabídnout různé názory, myšlenky a analýzy.

Odkaz na knihu, která bude k zakoupení také v prodejně v Akademické knihovně JU, je ZDE:

Ústav humanitních studií v pomáhajících profesích ZSF JU připravuje ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou na březen a duben unikátní přednáškový cyklus, který je záměrně provokativně nazvaný Koupím si dítě, neboť jeho cílem je zaujmout jak odborníky, tak širokou veřejnost. Nenaplněná touha stát se rodičem je totiž velmi citlivým problémem. Stále častěji využívaná asistovaná reprodukce je nesmírně komplikovaná procedura, která přináší mnoho etických dilemat. V červenci 2024 vstoupila v platnost EU legislativa regulující oblast využívání částí těla jednoho člověka pro léčbu jiného člověka. Implementace do legislativ členských států má být dokončena v polovině roku 2027.

Odbornou garantkou cyklu je docentka Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, která loni získala cenu rektora právě za popularizaci vědy a mezioborovou diskusi. Je mj. členkou Bioetické komise Rady Evropy či Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR. Složitému tématu asistované reprodukce a jejích rizik se věnuje mnoho let a snaží se srozumitelně oslovovat i veřejnost. V té souvislosti mj. dostala i pozvání od organizátorů prestižního hudebního festivalu Colours of Ostrava, aby o tom letos v létě promluvila v doprovodném programu, který zahrnuje přednášky významných osobností o různých aktuálních otázkách a otevřenou diskusi s publikem. 

Právě diskuse na toto téma je mimořádně důležitá, protože se týká dalšího vývoje celé společnosti.Úmluva o lidských právech a biomedicíně, pro Českou republiku závazný dokument, říká v článku 28, Veřejná diskuse, toto: „Smluvní strany zajistí, aby řešení základních otázek, které vyvstávají s rozvojem biologie a medicíny, proběhlo po řádné veřejné diskusi, zejména co se týče jejich významných lékařských, společenských, ekonomických, etických a právních důsledků, a aby jejich případná aplikace byla předmětem odpovídající odborné diskuse.“

Tři akce z cyklu Koupím si dítě už mají stanovené termíny a místo konání:

Pondělí 17. 3. 2025 Promítání dokumentu „Reprodukce 2.0“ – setkání s dokumentaristkou Kateřinou Hrochovou z České televize, diskuse.Místo konání: ZSF JU, J. Boreckého 27, České Budějovice, sál A, od 17 h

Pondělí 24. 3. 2025 Přednáška „Asistovaná reprodukce jako nástroj tvorby rodiny“ – o etických dilematech náhradního mateřství s psycholožkou/bioetičkou doc. H. Konečnou ze ZSF JU a německou publicistkou Birgit Kelle, autorkou knihy "KOUPÍM SI DÍTĚ: Nedůstojný byznys s náhradním mateřstvím", která nyní vychází v českém překladu. Místo konání: JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA, Lidická 1, České Budějovice, od 18.30 h

Úterý 15. 4. 2025 Genetická genealogie jako zpětná vazba pro umělé oplodnění s dárcovstvím. Promítání dokumentu „Darované děti“, který uvedou jeho autoři, dokumentaristka Kateřina Hrochová z ČT a publicista Vít Kubant z ČRo. Přednáška „DNA a genealogie“ bioinformatičky Michaely Nekardové z Kriminalistického ústavu Policie České republiky. Hostem bude jeden z protagonistů filmu, který se narodil díky darované spermii a hledá genetického otce. Diskuse. Místo konání: JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA, LIDICKÁ 1, od 18.30 h.

Ilustrační foto pochází z dokumentu „Reprodukce 2.0“